Dle máho názoru existuje při práci se světlem jeden nejdůležitější zákon. A ten zní: Světlo ubývá se čtvercem vzdálenosti. Co přesně to znamená, jak se to projevuje a jak toho využít popisuji v následujícícm článku.
Požadavky na znalosti
Pro pochopení tohoto článku nepotřebujete žádné extra znalosti. Stačí vám pouze trochu zapřemýšlet.
Úkol k zamyšlení
Představte si situaci, kdy jste v ateliéru a pro svícení používáte pouze jedno světlo. Zkuste se zamyslet, jestli má nějaký vliv to, zda postavíte světlo metr od fotografovaného objektu nebo třeba 3 metry. A nebudeme teď uvažovat to, že když bude světlo dál, bude fotka tmavší a když blíž tak světlější. Tohle eliminujeme tím, že si v každé pozici upravíme expozici tak, aby fotka byla vždy stejně "světlá". Má podle vás pak nějaký vliv vzdálenost?
Intenzita světla klesá se čtvercem vzdálenosti
Co to vlastně znaměná?. Většina lidí si myslí, že při dvojnásobné vzdálenosti je intenzita světla poloviční. Pokud se podíváte na obrázek, znamenalo by to, že pokud v bodě A změříme intenzitu světla, v bodě B by byla poloviční. Bohužel tomu tak není. v bodě B bude intenzita překvapivě čtvrtinová ( 1 / vzdálenost od stětla na druhou).
Z obrázku je následně vidět, jak intenzita světla klesá s každým dalším násobkem vzdálenosti.
Ok a k čemu je to dobré?
Podíváte-li se na obrázek, tak uvidíte, že vzdálenost mezi body A-B a body C-D je stejná. Rozdíl v intenzitě světla mezi těmito body je ale obrovský. Zatímco rozdíl mez body A-B je 75%, rozdíl mezi body C-D je pouze 1% !
Dejme tomu, že postavím osobu do bodu A. Změřím zde expozici a naměřím clovu f/22. Pokud tuto osobu přesunu do bodu B, změní se mi clonové číslo na hodnotu někde kolem f/11! A to už je pořádný skok.
Pokud postavím osobu do bodu C clonové číslo bude někde mezi f/5,6 - f/4 Pokud se mi osoba posune do bodu B, intenzita se téměř nezmění (klesne o 1%) a tudíž i nastavená clona zůstane stejná.
Ok ale pořád nevím k čemu je to dobré.
Dobrá tedy, popíšu tři základní situace ve kterých se tato znalost bude hodit.
Úbytek světla na foceném objektu
Dejme tomu, že budeme fotografovat portrét a naším záměrem bude, aby tvář byla osvícená jen z jedné poloviny. Ta druhá aby byla co nejtmavší. Pokud postavím osobu do bodu C, vidím že intenzita na obou polovinách tváře bude takřka stejná. Pokud ale postavím osobu do bodu A intenzita bude rychle klesat.
Takže?
Takže, pokud budu chtít mít polovinu tváře tmavou, postavím fotografovanou osobu co nejblíže ke světlu. Pokud budu chtít aby naopak byla světlá, postavím ji co nejdále od světla. Stejně tak, pokud budu fotografovat např. akt a budu chtít rychlý přechod světla do stínu, dám světlo co nejblíže. Pokud budu chtít, aby světlo ubývalo na těle pomalu, dám světlo co nejdál. Viz. úvodní fotografie.
(Btw. než začnete blblat, že na úvodní fotografii je na obou fotkách pravá část obličeje modelky téměř stejně tmavá uvědomte si, že světlo jde ze strany a "tmavost" pravé poloviny tváře ovlivňuje také stín který je tam vržený.)
Fotografování skupiny lidí
Při fotografování skupinky lidí budu pravděpodobně chtít, aby osoby v popředí i v pozadí byly stejně osvětlené. Takže rozdíl intenzity mezi osobou v popředí a osobou v pozadí musí být co nejměnší (body C-D) Jak Vás už jistě napadá nejlépe tedy bude postavit světlo co nejdále od fotografované skupinky. Pokud ho postavím naopak blízko, budou osoby v pozadí tmavé (body A-B).
Osoba verzus pozadí
A dostáváme se k nejpoužívanějšímu triku. Představte si, že máte ve studio bílé pozadí a rádi byste, aby pozadí na fotografii bylo co nejtmavší. Jak to udělat? Opět použijeme stejný princip. Rozdíl intenzity mezi fotografovanou osobou a pozadím musí být co největší (body A-B), aby pozadí bylo proti osobě tmavé. Proto tedy postavíme osobu co nejdál od pozadí a světlo co nejblíže k osobě.
No ano ale co když chci pozadí světlé?
Opět jednoduché. Pokud chci pozadí světlé, musí rozdíl intenzity mezi osobou a pozadím být co nejmenší (body C-D). Takže osobu postavím co nejblíže pozadí a světlo co nejdále od nich.
Závěr?
Zapište si tohle pravidlo za uši. A snažte se při fotografování přemýšlet o tom jak se světlo chová. Uvidíte, že se vám to mnohonásobně vrátí. A ještě jedna věc. Vše co je zde napsané platí pro jakýkoliv zdroj světla. Takže ne jen pro záblesky v ateliéru ale i pro stálé nebo denní světlo!